O posledních archeologických objevech na Hradišti Hrádek bude přednášet archeolog PhDr. Jindřich Šteffl z teplického muzea. Je autorem knihy Hradiště Hrádek u Libochovan, která bude po přednášce k zakoupení.

PĚŠKY PŘES KARPATSKÝ OBLOUK – z ČR do Banátu

Půlroční dobrodružství v Karpatech, horách, v nichž největšími pány jsou medvědi, vlci a rysi, kde lidé mnohdy žijí mimo naše století, a jejichž každé pohoří má svůj osobitý neopakovatelný ráz. Viktorka Hlaváčková sbalila batoh a vyrazila pěšky ze Zlína přes slovenské, ukrajinské a rumunské hory do Gerniku, malé české vesnice v Banátu na jihu Rumunska. Tam se na čas usadila a pracovala u místních za stravu a nocleh. Z cesty si přinesla bezpočet zážitků a příběhů, z nichž se vám zatají dech…

Srdečně zveme na slavnostní vernisáž výstavy, která se koná 23. ledna od 17 hodin, výstavu můžete shlednout až do 28. února ve studovně knihovny po dobu výpůjčních hodin knihovny.

20. dubna 1945. Do Sudet míří Rudá armáda. Vedení litoměřického koncentráku je zděšeno. Maže stopy po své hrůzovládě. Dozorci evakuují vězně. Chtějí je vyhladovět k smrti. První mrtví odpadají. Zbylé tlačí dozorci na horním nádraží do dobytčáků. Začíná transport smrti do jihočeského Velešína. Skončí po 14 dnech německou kapitulací.

    Pochod smrti zachycuje česko-německá výstava, kterou připravily Vojenský historický ústav a Památník koncentračního tábora Flossenbürg. Internační tábor v Litoměřicích vznikl na sklonku války ve vojenském areálu pod Radobýlem jako jeho pobočka. Vězni odsud chodili pracovat do podzemní továrny Richard.

    Na výstavě pracovala historička Pavla Plachá s manželem Jiřím. Se shromažďováním fotek a dokumentů začali v roce 2006. „Ve flossenbürgském památníku sháněli někoho, kdo by o tom vlaku něco zjistil,“ vysvětluje Plachá. „Němce fascinovalo, že čeští civilisté vězňům z transportu smrti pomáhali.“

V německých oblastech se lidé pomoct báli. Týká se to i sudetských Litoměřic. „Jakmile vlak za Lovosicemi přejel protektorátní hranici a dostal se na území s převahou českého obyvatelstva, situace se změnila,“ připomíná Plachá.

V Roztokách, kudy transport projížděl, je prý vzpomínka na vlak stále živá. „Byl to tehdy pro celé město velmi silný zážitek,“ říká historička. Dodnes se tam každoročně konají pietní akce. Stejně tak se transport připomíná i v Olbramovicích.

„Lidé vězňům na cestě spontánně a pak i organizovaně pomáhali. A to ještě několik dní před vypuknutím povstání. Pro Litoměřické může být výstava zajímavá tím, že se tu tyto události moc nepřipomínají,“ myslí si historička.

Zdroj: https://litomericky.denik.cz/kultura_region/transport-smrti-z-litomerickeho-lagru-ukaze-vystava-20170914.html